Prague Economic Papers 2021, 30(5):529-551 | DOI: 10.18267/j.pep.783

Synthetic Indicators of Quality of Subjective Life in the EU: Rural and Urban Areas

María-Carmen Sánchez-Sellero ORCID...a, Beatriz García-Carro ORCID...a, Pedro Sánchez-Sellero ORCID...b
a Department of Economy, Faculty of Economics and Business Administration, A Coruña, University of A Coruña, Spain
b Department of Business Administration, School of Engineering, Zaragoza, University of Zaragoza, Spain

The aim of this paper is to develop subjective synthetic indicators that quantify the quality of life in the different countries of the EU-28, with data from the 2016 European Quality of Life Survey (EQLS). We add other indicators to the general synthetic ones in order to quantify the different dimensions of quality life due to its multidimensional nature. The successive but unchained application of the principal component analysis and the Mazziota-Pareto analysis allows us to classify 5 dimensions of quality of life: subjective component of governance, public services, environment, general satisfaction with life, and socioeconomic issues. We verify that countries with the lowest or highest positions in the general index usually keep that position in most dimensions. The spatial perspective is fundamental to study of regional development. For this reason, the next objective is the analysis of differences by spatial location using the variance analysis. The general indicator shows significant differences between EU countries but it does not show differences in the quality of life of European citizens in urban and rural areas.

Klíčová slova: Quality of life, European Union, subjective indicators, aggregation methods, spatial dimension, satisfaction
JEL classification: C42, C51, F01, I31

Vloženo: 11. listopad 2020; Revidováno: 20. květen 2021; Přijato: 30. červen 2021; Zveřejněno online: 11. srpen 2021; Zveřejněno: 22. říjen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sánchez-Sellero, M., García-Carro, B., & Sánchez-Sellero, P. (2021). Synthetic Indicators of Quality of Subjective Life in the EU: Rural and Urban Areas. Prague Economic Papers, 30(5), 529-551. doi: 10.18267/j.pep.783
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Bárcena-Martín, E., Cortés-Aguilar, A., Moro-Egido, A. I. (2017). Social Comparisons on Subjective Well-being: The Role of Social and Cultural Capital. Journal of Happiness Studies, 18(4), 1121-1145, https://doi.org/10.1007/s10902-016-9768-3 Přejít k původnímu zdroji...
    2. Bericat, E. (2019). The Quality of European Societies: An Overview, in Bericat, E., Jiménez-Rodrigo, M., eds., The Quality of European Societies. Cham: Springer, pp. 27-49, https://doi.org/10.1007/978-3-030-05023-8_2 Přejít k původnímu zdroji...
    3. Clark, A. E., Frijters, P., Shields, M. A. (2008). Relative Income, Happiness, and Utility: An Explanation for the Easterlin Paradox and Other Puzzles. Journal of Economic Literature, 46(1), 95-144, https://doi.org/10.1257/jel.46.1.95 Přejít k původnímu zdroji...
    4. Covas, D., Hernández, G., López, D. M. (2017). Evaluación de la calidad de vida urbana en la ciudad de Cienfuegos desde una dimensión subjetiva. Revista Universidad y Sociedad, 9(2), 193-201.
    5. Davino, C., Dolce, P., Taralli, S., et al. (2018). A Quantile Composite-indicator Approach for the Measurement of Equitable and Sustainable Well-being: A Case Study of the Italian Provinces. Social Indicators Research, 136(3), 999-1029, https://doi.org/10.1007/s11205-016-1453-8 Přejít k původnímu zdroji...
    6. Decancq, K. (2017). Measuring Multidimensional Inequality in the OECD Member Countries with a Distribution-sensitive Better Life Index. Social Indicators Research, 131(3), 1057-1086, https://doi.org/10.1007/s11205-016-1289-2 Přejít k původnímu zdroji...
    7. Decancq, K., Fleurbaey, M., Schokkaert, E. (2015). Inequality, Income, and Well-being. Handbook of Income Distribution, 2, 67-140, https://doi.org/10.1016/B978-0-444-59428-0.00003-5 Přejít k původnímu zdroji...
    8. De Muro, P., Mazziotta, M., Pareto, A. (2011). Composite Indices of Development and Poverty: An Application to MDGs. Social Indicators Research, 104(1), 1-18, https://doi.org/10.1007/s11205-010-9727-z Přejít k původnímu zdroji...
    9. De Smedt, M. (2013). Measuring Subjective Issues of Well-being and Quality of Life in the European Statistical System. Social Indicators Research, 114(1), 153-167, https://doi.org/10.1007/s11205-013-0389-5 Přejít k původnímu zdroji...
    10. Delhey, J., Dragolov, G. (2016). Happier Together. Social Cohesion and Subjective Well-being in Europe. International Journal of Psychology, 51(3), 163-176, https://doi.org/10.1002/ijop.12149 Přejít k původnímu zdroji...
    11. Deutsch, J., Silber, J. (2005). Measuring Multidimensional Poverty: An Empirical Comparison of Various Approaches. Review of Income and Wealth, 51(1), 145-174, https://doi.org/10.1111/j.1475-4991.2005.00148.x Přejít k původnímu zdroji...
    12. Diener, E., Oishi, S., Lucas, R. E. (2015). National Accounts of Subjective Well-being. American Psychologist, 70(3), 234-242, https://doi.org/10.1037/a0038899 Přejít k původnímu zdroji...
    13. Drobnič, S., Beham, B., Präg, P. (2010). Good Job, Good Life? Working Conditions and Quality of Life in Europe. Social Indicators Research, 99(2), 205-225, https://doi.org/10.1007/s11205-010-9586-7 Přejít k původnímu zdroji...
    14. European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions (2018). European Quality of Life Survey Integrated Data File, 2003-2016. [data collection]. 3rd Edition. UK Data Service. SN: 7348, http://doi.org/10.5255/UKDA-SN-7348-3 Přejít k původnímu zdroji...
    15. European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions (2021). Available at: https://www.eurofound.europa.eu/es/about-eurofound/who-we-are
    16. Ferrara, A. R., Nisticò, R. (2019). Does Institutional Quality Matter for Multidimensional Well-Being Inequalities? Insights from Italy. Social Indicators Research, 145(3), 1063-1105, https://doi.org/10.1007/s11205-019-02123-x Přejít k původnímu zdroji...
    17. García-Carro, B., Sánchez-Sellero, M. C. (2019). Medición de la pobreza subjetiva en España y su localización espacial. Revista Española de Investigaciones Sociológicas, 165, 83-100, https://doi.org/10.5477/cis/reis.165.83 Přejít k původnímu zdroji...
    18. Giambona, F., Vassallo, E. (2014). Composite Indicator of Social Inclusion for European Countries. Social Indicators Research, 116(1), 269-293, https://doi.org/10.1007/s11205-013-0274-2 Přejít k původnímu zdroji...
    19. Guardiola, J., Picazo-Tadeo, A. J. (2014). Building Weighted-domain Composite Indices of Life Satisfaction with Data Envelopment Analysis. Social Indicators Research, 117(1), 257-274, https://doi.org/10.1007/s11205-013-0346-3 Přejít k původnímu zdroji...
    20. Hajiran, H. (2006). Toward a Quality of Life Theory: Net Domestic Product of Happiness. Social Indicators Research, 75(1), 31-43, https://doi.org/10.1007/s11205-004-4646-5 Přejít k původnímu zdroji...
    21. Hombrados-Mendieta, I., García-Martín, M. A., Gómez-Jacinto, L. (2013). The Relationship between Social Support, Loneliness, and Subjective Well-being in a Spanish Sample from a Multidimensional Perspective. Social Indicators Research, 114(3), 1013-1034, https://doi.org/10.1007/s11205-012-0187-5 Přejít k původnímu zdroji...
    22. Ihsan, N., Aziz, B. (2019). A Multidimensional Analysis of Quality of Life: Pakistan's Context. Social Indicators Research, 142(1), 201-227, https://doi.org/10.1007/s11205-018-1903-6 Přejít k původnímu zdroji...
    23. Ivaldi, E., Bonatti, G., Soliani, R. (2016). The Construction of a Synthetic Index Comparing Multidimensional Well-being in the European Union. Social Indicators Research, 125(2), 397-430, https://doi.org/10.1007/s11205-014-0855-8 Přejít k původnímu zdroji...
    24. Matarrita-Cascante, D. (2010). Changing Communities, Community Satisfaction, and Quality of Life: A View of Multiple Perceived Indicators. Social Indicators Research, 98(1), 105-127, https://doi.org/10.1007/s11205-009-9520-z Přejít k původnímu zdroji...
    25. Mazziotta, M., Pareto, A. (2012). A Non-compensatory Approach for the Measurement of the Quality of Life, in Maggino, F., Nuvolati, G., eds., Quality of life in Italy. Dordrecht: Springer, pp. 27-40, https://doi.org/10.1007/978-94-007-3898-0_3 Přejít k původnímu zdroji...
    26. Navarro, M., Sánchez, Á. (2018). Ingreso y bienestar subjetivo: el efecto de las comparaciones sociales. Revista de Economía Mundial, 48, 153-178, https://doi.org/10.33776/rem.v0i48.3879 Přejít k původnímu zdroji...
    27. O'Rourke, N., Hatcher, L. (2013). A Step-by-step Approach to Using SAS for Factor Analysis and Structural Equation Modeling. SAS Institute.
    28. Potter, J., Cantarero, R., Wood, H. (2012). The Multi-dimensional Nature of Predicting Quality of Life. Procedia-Social and Behavioral Sciences, 50, 781-790, https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2012.08.080 Přejít k původnímu zdroji...
    29. Prada, A., Sánchez-Fernández, P. (2017). Análisis del nivel de riqueza y desarrollo social en las regiones europeas. Revista de Economía Mundial, 46, 163-190, http://doi.org/10.33776/rem.v0i46.3947 Přejít k původnímu zdroji...
    30. Rogge, N., Van Nijverseel, I. (2019). Quality of Life in the European Union: A Multidimensional Analysis. Social Indicators Research, 141(2), 765-789, https://doi.org/10.1007/s11205-018-1854-y Přejít k původnímu zdroji...
    31. Rojas, M. (2010). Mejorando los programas de combate a la pobreza en México: del ingreso al bienestar. Perfiles latinoamericanos, 18(35), 35-59. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Sánchez, Á., Chica-Olmo, J., Jiménez-Aguilera, J. (2018). A Space-Time Study for Mapping Quality of Life in Andalusia During the Crisis. Social Indicators Research, 135(2), 699-728, https://doi.org/10.1007/s11205-016-1497-9 Přejít k původnímu zdroji...
    33. Sánchez-Sellero, M. C., García-Carro, B. (2019). Sentir o tener. Indicadores subjetivos y económicos de la calidad de vida en Europa (EU-28). Revista de Economía Mundial, 53, 157-178, https://doi.org/10.33776/rem.v0i53.4023 Přejít k původnímu zdroji...
    34. Santacreu, M., Bustillos, A., Fernandez-Ballesteros, R. (2016). Multidimensional/multisystems/multinature Indicators of Quality of Life: Cross-cultural Evidence from Mexico and Spain. Social Indicators Research, 126(2), 467-482, https://doi.org/10.1007/s11205-015-0906-9 Přejít k původnímu zdroji...
    35. Shucksmith, M., Cameron, S., Merridew, T., et al. (2009). Urban-rural Differences in Quality of Life Across the European Union. Regional Studies, 43(10), 1275-1289, https://doi.org/10.1080/00343400802378750 Přejít k původnímu zdroji...
    36. Skikiewicz, R., Blonski, K. (2018). Economic Sentiment Level versus the Quality of Life in European Union Member States. Prague Economic Papers, 27(4), 379-396, https://doi.org/10.18267/j.pep.658 Přejít k původnímu zdroji...
    37. Somarriba, N., Pena, B. (2009). Synthetic Indicators of Quality of Life in Europe. Social Indicators Research, 94(1), 115-133, https://doi.org/10.1007/s11205-008-9356-y Přejít k původnímu zdroji...
    38. Sørensen, J. F. (2012). Testing the Hypothesis of Higher Social Capital in Rural Areas: The Case of Denmark. Regional Studies, 46(7), 873-891, https://doi.org/10.1080/00343404.2012.669471 Přejít k původnímu zdroji...
    39. Sørensen, J. F. (2014). Rural-urban Differences in Life Satisfaction: Evidence from the European Union. Regional Studies, 48(9), 1451-1466, https://doi.org/10.1080/00343404.2012.753142 Přejít k původnímu zdroji...
    40. Stiglitz, J. E., Sen, A., Fitoussi, J. P. (2009). Informe de la Comisión sobre la Medición del Desarrollo Económico y del Progreso Social. París. Available at: http://www. ambafrance-es. org/Informe-de-la-Comision-Stiglitz
    41. Trogu, D., Campagna, M. (2018). Towards Spatial Composite Indicators: A Case Study on Sardinian Landscape. Sustainability, 10(5), 1369, https://doi.org/10.3390/su10051369 Přejít k původnímu zdroji...
    42. Vladisavljević, M., Mentus, V. (2018). The Structure of Subjective Well-Being and Its Relation to Objective Well-Being Indicators: Evidence from EU-SILC for Serbia. Psychological Reports, 122(1), 36-60, https://doi.org/10.1177/0033294118756335 Přejít k původnímu zdroji...
    43. Zagorski, K., Evans, M. D., Kelley, J., et al. (2014). Does National Income Inequality Affect Individuals' Quality of Life in Europe? Inequality, Happiness, Finances, and Health. Social Indicators Research, 117(3), 1089-1110, https://doi.org/10.1007/s11205-013-0390-z Přejít k původnímu zdroji...
    44. https://doi.org/10.1080/00343400802378750 Přejít k původnímu zdroji...
    45. Skikiewicz, R., Blonski, K. (2018). Economic Sentiment Level versus the Quality of Life in European Union Member States. Prague Economic Papers, 27(4), 379-396, Přejít k původnímu zdroji...
    46. https://doi.org/10.18267/j.pep.658 Přejít k původnímu zdroji...
    47. Somarriba, N., Pena, B. (2009). Synthetic Indicators of Quality of Life in Europe. Social Indicators Research, 94(1), 115-133, https://doi.org/10.1007/s11205-008-9356-y Přejít k původnímu zdroji...
    48. Sørensen, J. F. (2012). Testing the Hypothesis of Higher Social Capital in Rural Areas: The Case of Denmark. Regional Studies, 46(7), 873-891, https://doi.org/10.1080/00343404.2012.669471 Přejít k původnímu zdroji...
    49. Sørensen, J. F. (2014). Rural-urban Differences in Life Satisfaction: Evidence from the European Union. Regional Studies, 48(9), 1451-1466, https://doi.org/10.1080/00343404.2012.753142 Přejít k původnímu zdroji...
    50. Stiglitz, J. E., Sen, A., Fitoussi, J. P. (2009). Informe de la Comisión sobre la Medición del Desarrollo Económico y del Progreso Social. París. Available at: http://www. ambafrance-es. org/Informe-de-la-Comision-Stiglitz
    51. Trogu, D., Campagna, M. (2018). Towards Spatial Composite Indicators: A Case Study on Sardinian Landscape. Sustainability, 10(5), 1369, https://doi.org/10.3390/su10051369 Přejít k původnímu zdroji...
    52. Vladisavljević, M., Mentus, V. (2018). The Structure of Subjective Well-Being and Its Relation to Objective Well-Being Indicators: Evidence from EU-SILC for Serbia. Přejít k původnímu zdroji...
    53. Psychological Reports, 122(1), 36-60, https://doi.org/10.1177/0033294118756335 Přejít k původnímu zdroji...
    54. Zagorski, K., Evans, M. D., Kelley, J., et al. (2014). Does National Income Inequality Affect Individuals' Quality of Life in Europe? Inequality, Happiness, Finances, and Health. Social Indicators Research, 117(3), 1089-1110, https://doi.org/10.1007/s11205-013-0390-z Přejít k původnímu zdroji...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah